Oáza klidu v Rychlebech...

10.08.2019

Dvě hodiny po poledni dorazíme do Javorníku, stíháme poslední prohlídku zámku Jánský vrch, nenecháváme si ji tedy ujít, na zámku obdivujeme hlavně původní tapety a záclony. Nadšenci ocení nemalou sbírku dýmek. Na večer se přesouváme busem do Travné a odtud vystoupáme na Borůvkovou horu, výchozí bod našeho sobotního putování. Počasí přeje, výhledy z rozhledny jsou daleké... Scházíme dolů, vaříme menší večeři a venku pod stříškou se ukládáme ke spánku.

Po snídani se loučíme s místem setkávání disidentů a vyrážíme... Cestou potkáváme příjemné a nečekané občerstvení u Stříbrného pramene... Míjíme kapličku v Zálesí, uvnitř je kniha. Dle zápisků usuzujeme, že jednou denně někdo projde kolem. Pokračujeme přes vrchol Koníček, Černý kout - zde si málem házíme korunou, kterou cestou máme pokračovat...

V blízkosti zaniklé osady Hraničky vaříme retro gulášovou polévku ze sáčku, máme ji hodně a tak zveme právě přijíždějícího cyklistu, Pozvání přijímá, povídáme si... S díky odchází, my děkujeme za společnost. Pokračujeme dále, míjíme zarostlé rozvaliny domků, míříme k rozcestí u Špičáku. Kousek pod ním doplňujeme u pramene vodu. Docházíme na vrchol Břidličný, kdy s ohledem na únavu měníme cíl a scházíme do sedla Peklo a odtud se chceme dostat do Stříbrného údolí. Dáváme přednost cyklostezce. Začíná pršet a my plánujeme přečkat noc v útulně Sokolí skály. Tuto však má pronajatou dětský tábor, tak musíme rychle vymyslet jiné řešení. Klínová bouda nám poskytuje přístřešek, déšť je čím dál více vydatnější... spolu s námi zde bydlí i myšky a žába...

Je neděle. Ráno poděkujeme a pokračujeme údolím potoka kolem Nýznerovských vodopádů, s tím, že zde někde posnídáme. Potkáváme pěkný přístřešek, konečně máme i signál a začíná to pípat... Snídáme a s námi i zdejší kočka. už jsme blíže k civilizaci, míjíme i více turistů. A jsme u vlaku v Žulové, zde ještě navštívíme Hospůdku u potoka a fičíme směrem domů... Smradlavé, špinavé, rozbité, ale spokojené...